|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Anomální absence Bi-Te-S fází a scheelitu v hydrotermální paragenezi je důležitým indikátorem rozdílných podmínek vzniku mineralizace na studované lokalitě a v hlavní části ložiska Jílové. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
|
Problémy definice a klasifikace lamprofyrů
Kubínová, Šárka ; Holub, František (vedoucí práce) ; Štemprok, Miroslav (oponent)
Lamprofyry jsou porfyrické mafické až ultramafické horniny obsahující vyrostlice hydratovaných mafických minerálů, převážně tmavé slídy a amfibolu, které tvoří i součást základní hmoty a typicky jsou nápadně idiomorfně omezeny. Světlé minerály, hlavně živce a foidy, jsou naopak zastoupeny pouze v základní hmotě, kde může být také přítomen v podstatném množství primární karbonát. Mezi lamprofyry lze rozlišovat tři základní skupiny - (1) vápenatoalkalické, (2) alkalické a (3) ultramafické, z nichž každá zahrnuje několik horninových typů. Některé lamprofyry velmi úzce souvisejí s kimberlity, lamproity i karbonatity a někdy postupně přecházejí do "nelamprofyrových" hornin podobného minerálního složení. Ačkoli lamprofyry a jim blízké horniny představují objemově jen malou část magmatických hornin, v určitých ohledech jsou velmi významné. Zejména jde o pochopení složitých procesů, probíhajících v zemském plášti a kůře, význam však mohou mít například i při vyhledávání ložisek diamantů nebo zlata. Značnou roli pro správné rozpoznání lamprofyrů hraje pochopení procesů formování lamprofyrových magmat, jejich případné interakce s korovým materiálem nebo obohacování některými prvky v plášti. Lamprofyry mohou být velmi podobné běžným magmatickým horninám a lze je odlišit pouze na základě několika...
|
host ::
RSS.